Název

Vyšné Ružbachy

Popis

Evička na začátku léta sehnala slevněný poukaz na pobyt v Kamenném Dvoru ve slovenské vesničce Vyšné Ružbachy. Jak už to bývá, v sezónu byly všechny víkendy obsazeny a tak vyjíždíme na poslední chvíli platnosti poukazu.K Irsku blížíce se hurikán Ophelia měl prudce ochladit podnebí v Česku až v neděli. Jak už bývá zvykem, byl o dost rychlejší :-)
V pátek vyjíždíme už během dopoledne. Počasí je nádherné, stejně jako poslední záchvěvy barevného podzimu na Oravské Maguře a Vysokých Tatrách. Do penzionu tak příjíždíme až při západu slunce. Po občerstvení v penzionu se jdeme ještě večer projít po vesničce, navštívíme "šťastnou zemi Miroslavovu", kde se ještě v pivnici převaluje težký kouř z cigaret. Stejně tak i večerku otevřenou celý týden do pozdního večera, kde místo čiperných úslužných vietnamců obsluhuje majitel, co by švarný slovenský junák :-D
V sobotu ráno padá na vesnici těžká mlha a výrazně se ochlazuje. Vyjíždíme opět dopoledne, teploměr ukazuje šest stupňů a po vyjetí z mlhy nás vítají jen těžké černé mraky a občasné mrholení. Na parkovišti pod Belianskými jeskyněmi nám hlídač radí schování přileb v mítní restauraci u Furmánka, kde skutečně milý číšník okamžitě vyskočí a shcovává nám přilby v příručním skládku. Výšlap k ústí jeskyně je opravdu pěkná turistika, se kterou jsme ani moc nepočítali ... ale přece bysme to nevzdali, že ?! Poplatek 10€ za focení v jeskyni nezaplatil kromě dvou členů naší asi padesátičlenné skupiny nikdo. Tahle cenová politika přináší asi nechtěné plody ... a rozmazané tajné fotky během hodinové chůze po více než osmistech schodech jeskyně Ochotný číšník schovávající přilby je bohužel asi jediné plus zdejší restaurace. Tři číšnice pobíhající po plné zadní místnůstce nás trvale ignorují. Když začnou přijímat objednávku u plného stolu, jehož hosté přišli dlouho po nás, ztrácíme trpělivost a odcházíme bez objednávky. Jedeme do hoďku vzdáleného Polska, kde nám byla doporučena obchůdky přeplněná ulička Krupowki. Při jízdě tatranskou kotlinou potkáváme desítky policistů. Jak se později dozvídáme, mají usměrňovat kolabující dopravu způsobenou čerstvě otevřené Stezky v oblacích na jižních svazích blízké Bukoviny. Jak se zdá, počasí jim dopřává klidnou směnu ;-) Údolí Tater je krásné i přes to škaredé počasí a i když od jeskyně jedeme už v pláštěnkách, užíváme si krásné přírody. V Zakopaném projíždíme celou uličkou a na jídlo zastavujeme v nadhérné restauraci Little Schwitzerland. I přes krátké čekání na volný stůl se to vyplatí. Příjemná, všímavá a usměvavá obsluha kmitá jak včelky, jídlo je výborné a i přes velkou přeplněnou restauraci přistane na stole během chvilky. Po jídle ještě Evička nakúkne do cukrárny přes ulici ale plné břůška už nedovolí další konzumaci nadýchaných zákusků ... snad někdy příště. Na penzion se vracíme zase během západu slunce. Prohlídka jeskyně nás hodně zdržela a v tomhle počasí nestojí zab to vracet se tmy. A tak už na nás čeká jen pořádná lebeda na penzionu.
V neděli nás vítají přízemní mrazíky. Teploměr na motocyklu ukazuje 3 stupně nad nulou a tráva se spadaným listím je trochu přimrzlá. Po krátké procházce po přilehlém lázeňském parčíku snídáme a vyrážíme do zimy a čerstvě padlé těžké mlhy. Po půl hodince jízdy začne teplota pomalu stoupat na šest stupňů, najíždíme na dálnici a peláším,e nejrychlejší cestou domů. Při příjezdu na "obědovou" přestávku v salaši Karjinka je už skoro deset stupňů, což je pro změnu vykoupeno začínajícím mrholením. Po malém nákupu čerstvých sýrů a pečiva poobědváme opět v totálně plné restauraci. Obsluha je příjemná, rychlá a jídlo nám šmakuje, byť kvůli realitvně brzké době jíme jen zlehka. Při odjezdu už regulerně prší a zbývající dvě hodiny cesty domů jedeme v poctivém dešti, kdy zvláště v kopcích klesá teplota k k šesti stupňům. Ale i za tuhle nedělní řeholi stál ten víkend za to !

Kategorie a štítky

Nastavení