Název

Maringotka ticha a ZOO

Popis

Udělali jsme si o prodlouženém víkendu jeden z letošních posledních moto výletů. Evička jako vždy našla zajímavá místa a já se postaral o balení a cestu. Cestou na ubytování v Maringotce ticha ve Verdeku jsme se zastavili v Lese Království, kde právě probíhal Den otevřených dveří ke stému výročí od dokončení přehrady. I přes příslib rosničkářů nás při obědě pod zataženou oblohou a studeným vzduchem zastihla neočekávaná prudká přeháňka. Což by nemuselo být až tak problematické, kdyby .... "Na začátku Verdeku odbočte, pak bude polní cesta, pak ještě horší polní cesta a pak k lesu. Na motorce není problém, běžně tam jezdíme autem." Na rozbahněné cestě s třistapadesátikolovým motocyklem a zadní 20 centimetrovou gumou se silničním vzorkem to na rozbahněné cestě a mokré trávě trošku ... no, dost problém byl :-D Ale s trochu připáleným olejem od přehřáté spojky a kilogramy bláta rozesetými po celém motocyklu jsme na místo zdárně dorazli ... a stálo to za to. Nádhera ! Dokonce jsme během desetiminutové procházky blízkým lesem našli plno modráků, což se mně i při vší mé dřívější snaze zatím nepodařilo. Hřib spíše zašlápnu, než bych ho našel.
V neděli ráno po snídani a úklidu odjíždíme na benzinku do nedalekého Dvora Králové. Internetová inzerce ručního mytí u místní Benziny je asi jen okopírovaná z ostatních stanic. Je tu jen automatická myčka s kartáči. Obsluha mně naštěstí dovolí využít zahradní hadici určenou na mytí myčky. A tak motocykl zase vypadá trošku normálně a ne, jako by se celou noc válel v prasečím chlívku :-D Znovu se vracíme k přehradě na krátkou zastávku bez davu turistů a pokračujeme do Safari kempu mítsní ZOO. Po krátkém čekání vyplněném předraženým bufetovým obědem v Zoo restauraci se vracíme zpět do kempu, kde už máme připraveno ubytování v afrických stanech. Po vybalení a odpočinku se vracíme do Zoo na poslední Safari projížďku Speciál. Jak nám řekla paní v pokladně, měli jsme štěstí. Náš řidič toho měl vědět o zvířatech nejvíc ze všech, což se cestou beze zbytku potvrdilo. Jen ti uřvaní polští turisté, kteří seděli všude kolem nás a vydatně sekundovali výkladu řidiče, byli zralí na kopanec do prdele ! Po projížďce jsme ještě chvíli prošli zahradou a vrátili se do kempu něco si ugrilovat u stanu. No, nebylo to až tak žhavé. Avizovaný gril byl totiž jen ohniště s grilovací mřížkou a námi dovezenému dřevěnému uhlí se bez přístupu vzduchu moc hořet nechtělo. Plechová lopatka to naštěstí zachránila a já si aspoň trochu procvičil na večer své zápěstí.
V pondělí ráno nás už čekalo po celonočním vydatném dešti balení a snídaně. A pak, naštěstí už za sucha a naneštěstí za ochlazení a větrné bouře nazvané meteorology Mortimer, jsme vyrazili co nejrychlejší cestou domů. Parkrát nás to sice málem odfúklo ze silnice a jednou dokonce i od čerpacího stojanu ale přežili jsme to ve zdraví ... a spokojení jako želvy ;-)

Kategorie a štítky

Nastavení